Tituly hlav států
Pominu-li tzv. kolektivní hlavy států a náboženské představitele, vypadá výčet, původ a význam současných nejvyšších titulů takto.císařPosledním císařem na světě je panovník Japonska, kde je jeho titul nazýván „tennó“. To samo o sobě dosvědčuje, nakolik komplikovaný císařský titul je. Jedná se totiž jen o tamější ekvivalent evropského chápání pojmu „císař“, de facto nejvyššího monarchy. Kupříkladu v Persii (posléze Íránu) se jednalo o výraz „šáhanšáh“, tedy „král králů“.Původ titulu nás zavede do roku 27 před Kristem, kdy konzul Oktavián, Caesarův dědic, obdržel od římského senátu označení (následně jméno) „Augustus“ (v latině „vznešený“), vedle toho užíval i titul „princeps“ („první“), k němuž náležely různé přídomky – kupříkladu „první senátor“, „první občan“ a podobně. Titul „augustus“ tak byl spíše náboženský, ne státnický. Jeho následovníci už ovšem používali tento pojem i jako fakticky vládcovského titulu, jehož nižší forma zněla „caesar“. Aby ekvivalentů nebylo málo, Karel Veliký začal používat titul „imperátor“ vedle titulu „augustus“ a výraz „impérium“, tedy „říše“, v řadě jazyků splynul s výrazem „císařství“ (v odvozené podobě v angličtině „emperor“ – „empire“). Němčina si ponechala ekvivalenty dva – „kaisertum“ a „reich“, stejně jako v návaznosti na ní čeština – „císařství“ a „říše“. Kromě odvozenin od pojmu „imperátor“ jsou v evropských jazycích běžné i odvozeniny od jména „Caesar“ (česky „císař“, německy „kaiser“, rusky „car“).Za časů starověké Říše římské (dobový oficiální název státu ovšem zněl Senát a lid římský) byl titul „imperátor“ titulem vojenským, nikoli panovnickým, znamenal zhruba význam slova „velitel“, „impérium“ znamenalo „velení“. Termín „impérium“ se postupně vžil coby označení římského území, titul „imperátor“ na povýšení na panovnický musel počkat až do středověku. Antický svět znal císařské tituly jen dva – latinsky „augustus“ a řecky „basileus“. Ve Východořímské říši byl „basileus“ totožný s „augustem“, předtím i poté ovšem ztotožněný s titulem „král“, což nebyl první ani poslední případ křížení významů a překladů titulů. králV latině „rex“ ("vládce"), odkud se pojem rozšířil do řady jazyků. Starogermánský výraz „koning“ („vznešený“, tedy pojem pro změnu doslova odpovídající latinskému „augustus“) dal vzniknout dnešnímu anglickému „king“, potažmo německému „könig“. Český pojem „král“ je zdruhověním jména Karl (konkrétně Karel Veliký), začal se u nás prosazovat až v 9. a 10. století.Od starogermánského „koning“ je odvozen do češtiny titul „kníže“, mající původně na našem území plně význam dnešního pojmu „král“. Kupříkladu Svatopluk Velkomoravský užíval knížecího titulu v rovině královské, pozdější hodnostní degradace titulu „kníže“ se na něho proto nevztahuje, a i dobové zahraniční prameny jej označovaly za „rexe“. Ostatně i sám Karel IV. viděl v pozdějším českém královském titulu pokračování toho velkomoravského. Je proto zcela nepochopitelné, že tuzemské učebnice dějepisu stále označují velkomoravského vládce za pouhého „knížete“, nikoli „krále“.V perštině zní titul „šáh“, v arabštině „málik“. Ekvivalentem „krále“ je i staroegyptský „faraon“. velkovévodaVládne v Lucembursku. Jedná se o čistě evropský vyšší stupeň titulu „vévoda“. Ten vyvěrá z výrazu „velitel“, respektive „vůdce“, či „vojevůdce“. Tohoto původu jsou všechny ekvivalenty. Latinský „dux“ (v angličtině následně „duke“), v němčině „herzog“ (znamenající „pán vojsk“) i český „vévoda“ (původně „vojvoda“, tedy vlastně již zmíněný „vojevůdce“). knížeČeský původ jsem již objasnil. Většina evropských jazyků ztotožňuje „knížete“ a „prince“, dle latinského vzoru. Původ je ve slově „princeps“, tedy „první“. Německá podoba „fürst“ je téhož základu, také znamená „první“. Zároveň zná němčina slovo „prinz“, stejně jako čeština tedy „knížete“ a „prince“ neztotožňuje.Arabskou obdobou je „šejk“ (respektive „šajch“). suverénTitul užívaný papežem pro světský výkon moci nad Městským státem Vatikán, jediným suverenátem. Jedná se o obecný titul znamenající v tomto případě panovník, či monarcha. sultánDe facto „císař“. V muslimském světě se díky Turkům na roveň „císaři“ prokousal titul „sultán“ ("vládce"), byť byl původně ztotožňován spíše s „králem“. Na rozdíl od japonského „tennó“ není ovšem jako „císař“ překládán, kdežto ponecháván v původní podobě.Další islámský titul „chalífa“ je uznáván spíše v náboženské rovině a snesl by srovnání třebas s „papežem“. emírPotažmo „amír“. Arabská obdoba „vévody“. I původ významu je shodný – „velitel“. Kupříkladu světově rozšířená vojenská hodnost „admirál“ je odvozena od arabského „amír al-bahr“(„námořní velitel“). prezidentPojem vychází z latiny a stejně jako v řadě současných jazyků doslova znamená „předseda“. Prvně jej coby titul pro hlavu státu ukotvily USA. Dnes "prezident" ve světě jednoznačně převažuje. Je typický pro republiky, nikoli monarchie.
Petr Vala
Quasimodo přišel o střechu nad hlavou
Klausovi jakoby vystěhovali z vlastní kuchyně, Soukup jakoby se chtěl pro Česko obětovat odevzdaností nejvyšší - leč to vše informačně překrylo cosi, co není jen "jakoby". Je to až příliš reálné - poloshořela nám Matka Boží!
Petr Vala
Vánoční klid zbraní?!
Tak snad aspoň na ty svátky klidu a míru utichne hněv a kavárensko-krčmářské rodělení národa českého!
Petr Vala
Never Say Great Again
Již po nedohledný čas jsem nepoškádlil žádného nekuřáka, abstinenta či vegetariána. Tedy s chutí do toho!
Petr Vala
„Peroutkiáda“ a zapomenutý exil
V únoru uplyne 68 let od ustavení Rady svobodného Československa, ústřední představitelky zahraničního třetího odboje.
Petr Vala
Trump: Léčba Caesarem
V Americe zvítězili ti, kdož se klamně vzhlédli v 50. letech Dwighta Eisenhowera a v 80. letech Ronalda Reagana. Máme se vpravdě nač "těšit"!
Petr Vala
Hillary vs. Donald: Hovězí vs. vepřové
Spojené státy si užívají veselé masné hody. Plejáda vší nenasytnosti vrcholí. Už teď je jim ale špatně!
Petr Vala
Malá internetová exkurze do světa české monarchie
Letí nám to, letí. Koruna Svatého Václava je jen na ukazování. Praha už není, co byla Vídeň. Již téměř 98 let je naše drahá vlast republikou.
Petr Vala
Prezidentský výběr po česku
Na základě první lidové volby nahradil v předpředloňském březnu Václava Klause na Hradě Miloš Zeman. Za tu dobu předvedl leccos ze svého nejen politického repertoáru, není tedy od věci malinko bilancovat.
Petr Vala
Jeruzalém - svatý a krutý
Izraelsko-palestinský konflikt nebere konce. Jádrem sporu je jeruzalémské Staré město, poseté památnými a posvátnými místy. Ohraná píseň neberoucí konce! Nápadů na řešení bylo již nemálo.
Petr Vala
Lída Baarová – secí stroj, který neseje
Nejočekávanější tuzemský filmový titul roku je už od minulého týdne v kinech! Převážně budí rozpaky – a v důsledku zájem. Možná trumfne i výdělkově rekordní Vratné lahve.
Petr Vala
Česká senátní anomálie
Senát Parlamentu České republiky je jakousi vzácností. Volby do tuzemské horní komory probíhají totiž v okrscích určených výhradně k tomuto účelu. Nevídáno, neslýcháno, jednoduše rarita!
Petr Vala
Revoluce versus konzervace
V souvislosti s existencí a integrací Evropské unie i dalšími změnami na politické scéně se často setkáváme s pojmy - "umělý" či "nepřirozený".
Petr Vala
Co zaseli Ronald & Margaret - globalizace versus autonomizace
Existuje něco jako nedotknutelný národní zájem? Tedy pojem, který si berou do úst politikové vpravo i vlevo. Zavání to zdáním konsenzu, avšak klamně! Je stát nejdůležitější správní složkou?
Petr Vala
Chalífát - Reconquista naruby
S loňským ramadánem přišla i islamisty dlouho deklarovaná obnova chalífátu. Po titulu chalífy předtím nikdo nevztáhl ruku celých 90 let. Naposledy - neúspěšně - v roce 1924 Husajn al-Hášimí.
Petr Vala
Trest pro Rusko. Sankce? Ne, destabilizace!
Obama (USA) a Tusk (EU) jen nečinně přihlížejí. Nezmohou se na nic! Putinův beztrestný vojensko-politický šach-mat je dostal do úzkých.
Petr Vala
Neprůhlednost křesťanství
Joseph Atwill vyslovil kdysi v Londýně domněnku, že existenci Ježíše Krista si vymysleli sami Římané, aby tím zpacifikovali neposlušné Židy v tehdejší judejské provincii.
Petr Vala
Diagnóza Klaus
Nemá rád Cimrmana a také "bruselovod". A dost se na něho nadává! Václav Klaus si však za démonizaci politiky (ztracených a zatracených) 90. let a dehonestaci svého odkazu ze strany médií může opravdu, ale opravdu sám.
Petr Vala
1951 let poté
Přesně před 1951 lety, v noci z 18. na 19. července roku 64, vzplanul mnohadenní velký požár Říma, jenž dal křesťanství nejednoho mučedníka a císaři Neronovi (negativní) historickou proslulost.
Petr Vala
Odsun – stará pravda nerezaví
Dodnes to spoustu lidí, nejenom pamětníky, rozpaluje k bodu varu. Kontroverzní událost – poválečný odsun sudetoněmeckého obyvatelstva do Říše.
Petr Vala
Údajná paralela unijního Bruselu a imperiálního Říma
Kolem přistěhovalecké otázky je na starém kontinentu pořádně mediálně rušno. Mluví se o „invazi barbarů“.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorem knih KATOVA KOMNATA, SUPRIARCHA a SUPRIARCHA: VIZE DÁVNÝCH ZÍTŘKŮ.