Never Say Great Again

Již po nedohledný čas jsem nepoškádlil žádného nekuřáka, abstinenta či vegetariána. Tedy s chutí do toho!

Ba že nejsem žádný sólista vídeňské opery a o Lidce Baarovic jsem též nic pěkného nenatočil, neaspiruji tudíž na státní vyznamenání. Jsem jenom milovníkem bondovek, třebas Never Say Never Again. Jakožto občan veskrze řadový bych si neměl brát do své plebejské huby nikoho skutečné hodnoty vytvářejícího. Avšak žijeme prý v době, kdy média lžou, a Kreml pravdu káže. Lid by proto neměl mlčeti a s Rusí píseň míru pět, že. Nemlčet, aspoň zabučet!

Neb na ta vemena žurnalistická i sám velký Donald, arciburžoust bolševiky milovaný, štěká. I kouše. Ani trikař Nixon se, i když mu „vodní brána“ přes hlavu přetékala, tolik neohrazoval. A to už měl zapnutý pud politické sebezáchovy na plný výkon. Inu, nová doba, učme se (3x)! Ale o schopných a úspěšných jen s úctou. I kdyby paka byli. Však v kleinovských Básnících padlo cosi jako „I vůl si zaslouží úctu, když má funkci“. Což mi připomíná – zdalipak mají už ve Spojených státech zákon na ochranu prezidenta před hanobením a jinými verbálními nechutenstvími?! O Trumpovi s láskou!

Obdivovatelé na něho pějí chválu proto, že říká to, co si myslí. A že jemu to myslí, ba přímo pálí! Prý nedávno vzešel z jeho oválu návrh na oddělení imigrantských dětí od jejich imigrantských matek. Chraň nás Pánbůh před Alláhem, ještě aby někoho nenapadl nějaký ten sluníčkářsky škodlivý protinávrh – oddělit Trumpa od normálních, ale opravdu normálních (ne prázdných a falešných) lidí.