Globalizace versus autonomizace
Návrat do minulosti?
Levici se ekonomická globalizace příliš nezamlouvá, hledá za ní skrytého kapitalistu. Kvůli svému vžitému internacionalismu se však líbí socialistům globalizace politická, k níž má pro změnu pravice vztah velmi rozmanitý.
Část liberálů a konzervativců (u nás SSO a ODS, nikoli však TOP 09) se federalistickým a supranacionálním choutkám úporně brání, považuje je za levičácké a elitářské, za nebezpečný experiment nudících se intelektuálů. Tito pravičáci zapomínají, že právě jejich ideoví předchůdci a souvěrci globalizaci zplodili a rozpohybovali (rodiče Margaret a Ronald). Mohli očekávat, že za ekonomickou kosmopolitizací půjde i ta politická (že by vlastní nechtěné dítko?), jež je neoddělitelná. Jedna bez druhé být nemůže, jednalo by se pak o paskvil!
Jako vzor tito semi-globalisté předkládají 19. století. Dobu bezuzdného podnikání a nacionalismu coby státní normy. S odůvodněním, že dobře už bylo. To konzervativci z principu dělají, ohlížejí se vzad, kde vyhlížejí lepší včerejšky. Zatímco pokrokář hledí vždy výlučně vpřed! Paradoxně se ustrnulost a antireformismus často předkládá levici. Směr vzad je na pravici maskován jako vpřed.
Nezřídka je však součástí této strategie i vyzdvihování vidiny hospodářského autonomismu. Co nejméně státu (což pokrytecky hlásají především nacionalisté ke státu pevně přimknutí, kteří se neustále ohánějí státní suverenitou, ač ekonomiku se státem pokrytecky nespojují) a s tím spojený základ lokální samosprávy. A nejlépe žádný do toho kecající intelektuál. Protože je asi normální nemyslet a vyrábět (i politik má prý být manažer, nikoli myslitel)! Jaký je však pro občana rozdíl v nařízeních obecních a státních, potažmo nadnárodních? Autonomizace je v tomto ohledu daleko nebezpečnější, protože na rozdíl od státu je samosprávná místní moc schopna si na jedince zasednout. Dokáže být daleko více buranská a regulantská. Nedokáže měřit stejným metrem právě proto, že má přímý dosah. Dejme si příklad. Zaměstnavatel z meziosobních pohnutek nezaplatí podřízenému, zbavenému možnosti opřít se o byrokracii, o státní inspektorát práce. V takovém případě se onen podřízený stává obětí bezpráví a ekonomického diktátu ala „postnevolnictví“ 19. století! Kapitalistům se zachtělo stát se feudály! To se holt stává, že vítězové napodobují ty, které sami porazili.
Jestliže lidstvo už něco prožilo, proč by to mělo dobrovolně opakovat a nejít vpřed? Když nějaká epocha pominula, pak kvůli vyčerpání a proto, že přestala být úspěšná a prospěšná! Nač opakovat tedy již neúspěšné a vyčpělé recepty, z nichž se lidstvo vyvázalo a pokročilo? Chce se někomu žít v 19. věku?
Hospodářské celky nelze od politických oddělit. To platí i pro otázky bezpečnosti. Kdo kasíruje, ručí za bezpečnost!
Spor o globalizaci a autonomizaci svědčí o tom, že ten uprostřed - tedy stát - už dodýchává! Neoliberálové by však rádi volný globalizovaný trh, ocelový nacionalistický stát a neregulovaný, nevázaný trh s prvky autonomismu. Pěkná patlanina! O politické evoluci, nezadržitelně směřující k vrstvení na kosmopolitní, kontinentální a národní úroveň, nechtějí ani slyšet. Z každé „vrstvy“ by si chtěli ulomit kousek, farizejové! Mají smůlu – všechno, nebo nic!!!
Petr Vala
Quasimodo přišel o střechu nad hlavou
Klausovi jakoby vystěhovali z vlastní kuchyně, Soukup jakoby se chtěl pro Česko obětovat odevzdaností nejvyšší - leč to vše informačně překrylo cosi, co není jen "jakoby". Je to až příliš reálné - poloshořela nám Matka Boží!
Petr Vala
Vánoční klid zbraní?!
Tak snad aspoň na ty svátky klidu a míru utichne hněv a kavárensko-krčmářské rodělení národa českého!
Petr Vala
Never Say Great Again
Již po nedohledný čas jsem nepoškádlil žádného nekuřáka, abstinenta či vegetariána. Tedy s chutí do toho!
Petr Vala
„Peroutkiáda“ a zapomenutý exil
V únoru uplyne 68 let od ustavení Rady svobodného Československa, ústřední představitelky zahraničního třetího odboje.
Petr Vala
Trump: Léčba Caesarem
V Americe zvítězili ti, kdož se klamně vzhlédli v 50. letech Dwighta Eisenhowera a v 80. letech Ronalda Reagana. Máme se vpravdě nač "těšit"!
Petr Vala
Hillary vs. Donald: Hovězí vs. vepřové
Spojené státy si užívají veselé masné hody. Plejáda vší nenasytnosti vrcholí. Už teď je jim ale špatně!
Petr Vala
Malá internetová exkurze do světa české monarchie
Letí nám to, letí. Koruna Svatého Václava je jen na ukazování. Praha už není, co byla Vídeň. Již téměř 98 let je naše drahá vlast republikou.
Petr Vala
Tituly hlav států
Seznam názvů funkcí, jimiž se ověnčují šéfové zemí dnešního světa, se časem spíše úží, monarchové odpadávají a diktátoři se už zpravidla vyvarují výstředních označení typu „vůdce“ a podobně.
Petr Vala
Prezidentský výběr po česku
Na základě první lidové volby nahradil v předpředloňském březnu Václava Klause na Hradě Miloš Zeman. Za tu dobu předvedl leccos ze svého nejen politického repertoáru, není tedy od věci malinko bilancovat.
Petr Vala
Jeruzalém - svatý a krutý
Izraelsko-palestinský konflikt nebere konce. Jádrem sporu je jeruzalémské Staré město, poseté památnými a posvátnými místy. Ohraná píseň neberoucí konce! Nápadů na řešení bylo již nemálo.
Petr Vala
Lída Baarová – secí stroj, který neseje
Nejočekávanější tuzemský filmový titul roku je už od minulého týdne v kinech! Převážně budí rozpaky – a v důsledku zájem. Možná trumfne i výdělkově rekordní Vratné lahve.
Petr Vala
Česká senátní anomálie
Senát Parlamentu České republiky je jakousi vzácností. Volby do tuzemské horní komory probíhají totiž v okrscích určených výhradně k tomuto účelu. Nevídáno, neslýcháno, jednoduše rarita!
Petr Vala
Revoluce versus konzervace
V souvislosti s existencí a integrací Evropské unie i dalšími změnami na politické scéně se často setkáváme s pojmy - "umělý" či "nepřirozený".
Petr Vala
Co zaseli Ronald & Margaret - globalizace versus autonomizace
Existuje něco jako nedotknutelný národní zájem? Tedy pojem, který si berou do úst politikové vpravo i vlevo. Zavání to zdáním konsenzu, avšak klamně! Je stát nejdůležitější správní složkou?
Petr Vala
Chalífát - Reconquista naruby
S loňským ramadánem přišla i islamisty dlouho deklarovaná obnova chalífátu. Po titulu chalífy předtím nikdo nevztáhl ruku celých 90 let. Naposledy - neúspěšně - v roce 1924 Husajn al-Hášimí.
Petr Vala
Trest pro Rusko. Sankce? Ne, destabilizace!
Obama (USA) a Tusk (EU) jen nečinně přihlížejí. Nezmohou se na nic! Putinův beztrestný vojensko-politický šach-mat je dostal do úzkých.
Petr Vala
Neprůhlednost křesťanství
Joseph Atwill vyslovil kdysi v Londýně domněnku, že existenci Ježíše Krista si vymysleli sami Římané, aby tím zpacifikovali neposlušné Židy v tehdejší judejské provincii.
Petr Vala
Diagnóza Klaus
Nemá rád Cimrmana a také "bruselovod". A dost se na něho nadává! Václav Klaus si však za démonizaci politiky (ztracených a zatracených) 90. let a dehonestaci svého odkazu ze strany médií může opravdu, ale opravdu sám.
Petr Vala
1951 let poté
Přesně před 1951 lety, v noci z 18. na 19. července roku 64, vzplanul mnohadenní velký požár Říma, jenž dal křesťanství nejednoho mučedníka a císaři Neronovi (negativní) historickou proslulost.
Petr Vala
Odsun – stará pravda nerezaví
Dodnes to spoustu lidí, nejenom pamětníky, rozpaluje k bodu varu. Kontroverzní událost – poválečný odsun sudetoněmeckého obyvatelstva do Říše.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3262x
Jsem autorem knih KATOVA KOMNATA, SUPRIARCHA a SUPRIARCHA: VIZE DÁVNÝCH ZÍTŘKŮ.