Romové mezi námi - hnědý hadr na bílého býka?

S Vietnamci se sneseme, s Romy většinou nikoli. V rasové odlišnosti to tedy netkví. Západoevropané se potýkají s muslimy, kteří nerozumějí rodilým mluvčím. Česky Romové zpravidla rozumějí, s jazykem to též nesouvisí.

O náboženské odlišnosti již nelze hovořit vůbec. Romové převážně kopírují tuzemské bezvěrectví, potažmo vlažné křesťanství. Tento aspekt nám západní antiislamisté mohou jenom závidět.

Tak proč Češi mají k Romům takový odpor a uchylují se i k absurdní a pokrytecké protimluvě typu: "Ať táhne makat. Ale ani se nedivím, že mu nikdo nedá práci, když je tmavej."

Multi-kulti po česku

Tkví to v historickém klanovém způsobu života Romů. Do českého prostředí zapadli ti, kteří se od prostředí romského dokázali odpoutat. Klanový způsob života je vyloženě orientální, nemá s moderní Evropou pranic společného. Ve východním nekřesťanském světě je „klan“ posvátným pojmem, symbolem čehosi nedotknutelného, tradičního. Ale zeptejte se Evropana, co se mu vybaví pod termínem „klan“. Nic posvátného! Kdežto – mafie, gang. Tedy sociální těleso, které je nepřijatelné a nebezpečné. Jakékoli klany z principu udržují vlastní pravidla, de facto přímo vlastní zákony, ignorují tak zákony celku vyššího, i samotného státu. Z čehož pramení veškerá nepřizpůsobivost, na poli vzdělávání i bezpečnosti. To o lecčem vypovídá. Už samy významy onoho pojmu se přou!

Poválečný příliv Romů do českých zemí ze Slovenska, aby populačně nahradil Sudetské Němce, byl ovšem zpackán. Namísto asimilace byla zbudována ghetta, asimilace se nekonala, teď je na ni pozdě. Sklízíme neschopnost komunistů i v tomto. Jenže komunisté přirozeně nekalkulovali s návratem demokracie a s tím, že vystaví lidsko-právní prostředí jejich potomky tíživým reliktům.

Deficit individualismu dělá z Romů v očích většiny „ty jiné“. A jejich kultura je chráněna dozorem různých orgánů a organizací. Ano, ta kultura má v sobě spoustu specifického, jedinečného, výjimečného, mimořádného, obohacujícího, dějinného, neopakovatelného. Ale zkuste si oddělit kulturní zrno od plev. Od Listopadu všechna taková řešení selhala. Mezitím státu prošla mezi prsty další generace Romů, kterou se nepodařilo masově vzdělat. A pranic nenasvědčuje změně neschopnosti státu v dané problematice. Hanba státu za to! Neléčí příčiny, jen důsledky. K čemu moderní, evropské vzdělání, když výchova je klanová.

V tradičně klanovém orientálním systému je upozaďována role žen. V důsledku se ženy stávají jen strojem na děti a výchovu. V takovém prostředí pak stoupá porodnost. Ta uvádí stát do dalších nepříjemností a dráždí ubývající většinovou populaci. Zamotaný kruh! Vítejte v Česku!

Romové nejsou součástí našeho národa, našeho státu ano. Proto je to problém státu!!! Stát má povinnosti.

Romové se s českým obyvatelstvem sžívají hůře i proto, že je jim vlastní – abych tak řekl - orientální temperament. Takový projev působí na Čechy, kteří jsou národem spíše klidným a chladným, rušivě a dráždivě. Jakékoli etnikum vyznačující se cizokrajným temperamentem (včetně Jihoevropanů) to tu bude mít vždy velmi těžké!

Čechům bývá v zahraničí přisuzován punc studených čumáků. Popravdě i jiným Středoevropanům. V tomto jsme se pogermánštěli (slovanská krev je tu ostatně jen přibližně třetinovým jevem a bývá daleko hřmotnější). Nu, a což?! Tací Češi zkrátka jsou - a je to v pořádku!

Za příčiny obtíží při začleňování Romů do většinové populace bývají často označovány rasová nesnášenlivost, sociální otázka, nevzdělanost a kriminalita. Jak co a jak u koho, samozřejmě. Každý má jiné zkušenosti a jinou životní optiku.

Proto si dovolím přispět vlastní domněnkou a přihodím i neklidný temperament, který bývá jinak běžně spojován kupříkladu s latinskými národy (o uhulákané Itálii darmo mluviti). Rozmáchlá gesta a křičený verbální projev v individuálním, skupinovém i davovém měřítku. A spolu s tím riziko zhoršení sluchu nebo vypíchnutého oka jako nasledku pouhé konverzace. Hlučná menšina logicky vždy vyvolává daleko větší nevraživost nežli tichá.

Češi to nemají rádi. Na zahraniční dovolené jim to přijde zajímavé, možná i osvěžující, ale za sousedským plotem to vidí a slyší neradi. Ti i oni mají to či ono v krvi, nemohou za to. Ale situaci to značně komplikuje. Kéž by jen toto!